Pokud manželství trvalo minimálně jeden rok a manželé spolu nežijí déle než šest měsíců. Nebo pokud se manželé dohodli na tom, jak bude po rozvodu vypadat péče o dítě, a soud jejich dohodu schválil. Soud nebude zjišťovat důvody rozpadu manželství ani v případně, že se manželé dohodli na úpravě svých majetkových poměrů a bydlení, popřípadě výživného pro dobu po rozvodu.

Pokud nejsou splněny podmínky zmiňované výše a nedojde k dohodě mezi manželi, jedná se o rozvod, kdy je potřeba zjistit příčiny rozvratu manželství. Soud manželství rozvede, ale v soudním řízení bude zkoumat příčiny rozvratu manželství a zda jsou splněny zákonné podmínky k rozvodu, tedy že je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

V určitých případech soud manželství nerozvede, pokud by byl rozvod například v rozporu se zájmem dítěte, které je nemocné. Soud nemusí manželství rozvést ani tehdy, když by rozvodem byla jednomu z manželů způsobena zvlášť závažná újma.

V rámci rozvodu soud nejprve upraví poměry k dítěti, tedy formy péče o dítě. Jak můžou vypadat?

• Výlučná péče jednoho z rodičů – Dítě je v péči jednoho z rodičů a druhý rodič má styk s dítětem upraven – předem se definují dny, kdy má dítě u sebe.
• Střídavá péče – Dítě je například týden u otce, další týden u matky. Periody lze prodloužit nebo zkrátit.
• Společná péče – Dítě zůstane „doma“ a rodiče se v péči o něj dle vzájemné dohody střídají.

Pokud se rodiče na formách péče o dítě nedohodnou, rozhodne sám soud.

V opatrovnickém řízení vystupuje jako kolizní opatrovník, který hájí zájmy dítěte. Příslušný OSPOD je určen místem trvalého pobytu dítěte. Může pomáhat řešit vztahy rodičů před a po rozvodu, nastavovat podmínky péče a hledat odbornou pomoc.

Pokud jste v ohrožení a potřebujete partnera vykázat z bydliště, zákaz styk a přiblížení se, obraťte se na Policii ČR, soudy nebo OSPOD.
Jestli se v rámci manželství nedokážete dohodnout na úpravě poměrů k dítěti před rozvodem nebo v průběhu opatrovnického řízení, obraťte se na OSPOD, který vám pomůže s předběžným opatřením o úpravě styku rodiče s dítětem, s určením školského zařízení a poradí vám také s placením výživného.

V současné době se stále více rozvíjí tzv. model interdisciplinárního řešení rozvodů (uváděné tak pod pojmem „Cochemská praxe“. Jedná se o situaci, kdy se všechny zaangažované instituce (zvl. OSPOD a soud) snaží pomoci rodině nalézt nejlepší a nekonfliktní řešení. Soudce si může v takové situaci nejprve povolat k tzv. „jinému soudnímu roku“, kdy se jim, právě i ve spolupráci s jinými odborníky snaží vysvětlit proces rozvodu a péče o dítě a snažit se o dosažení nesporného řešení. Tento přístup má velkou výhodu v tom, že je rodině poskytnuta podpora ze všech angažovaných institucí a všichni při hledání „táhnou za jeden provaz“. S takovýmto řešením musí rodiče samozřejmě souhlasit?

Bohužel zákony zatím tuto otázku neřeší, můžeme využít závěry „3. rodinně právního sympozia k judikatuře Nejvyššího soudu“ na téma Střídavá péče. Tento dokument není právně závazný, ale vzhledem k tomu, že se jedná o konsenzus soudců a je publikován Nejvyšším soudem, soudy mohou k těmto závěrům přihlédnout.

Publikované závěry tohoto Symposia:

• Základní potřebou dítěte je mít a rozvíjet vztahy s oběma rodiči. Případné narušení vztahu k jednomu z rodičů je jedním z nejzávažnějších následků rozpadu rodiny.
• Potřebu dítěte mít a rozvíjet vztah s oběma rodiči po rozpadu jejich svazku zpravidla naplní takové uspořádání poměrů dítěte, při kterém jsou do života dítěte ekvivalentně zapojeni oba rodiče. O tom je vhodné rodiče edukovat.
• Až na výjimky nemá na duševní zdraví dítěte a jeho další vývoj negativní dopad samotná forma péče, ale především intenzivní konflikt jeho rodičů, zejména ten konflikt, který bezdůvodně směřuje k narušení vazby dítěte k jednomu z nich.
• Neochota či neschopnost rodičů vzájemně komunikovat ani jejich partnerský konflikt nejsou a priori kontraindikací střídavé péče. To platí i o nesouhlasu jednoho rodiče se střídavou péčí.
• Jsou to primárně rodiče, kdo rozhodují o osudu svého dítěte.
• Stát je povinen v rámci pozitivního závazku na ochranu rodinného života poskytnout rodičům podporu při deeskalaci rodičovského konfliktu a při snaze o nalezení takové úpravy poměrů k jejich dítěti, která bude v jeho nejlepším zájmu.
• Interdisciplinární spolupráce zúčastněných subjektů (soudy, orgány sociálněprávní ochrany dětí jako opatrovník, poskytovatelé odborné pomoci) se jeví jako vhodná metoda podpory rodičů při řešení věcí rodinného práva soukromého.
• Při rozhodování o svěření dítěte do péče soud v rámci zákonných kritérií může zohlednit též, jakým způsobem rodiče dokáží přistoupit k doporučené a uložené odborné pomoci; zda po ošetření emocí a proběhlé edukaci dokážou lépe zohlednit zájem dítěte; faktické projevy rodičovských kompetencí zaznamenané před soudem, orgánem sociálně-právní ochrany dětí a poskytovateli odborné pomoci; jak rodiče dodržují zatímní dohody, popř. dříve vypracovaný rodičovský plán.

Závěry tohoto sympozia můžeme shrnout jednou větou: Po rozpadu rodiny dítě potřebuje oba rodiče a úprava péče by měla být taková, aby dítěti umožňovala ekvivalentní vztah s oběma z nich.

Zdroje:
https://www.nsoud.cz/
https://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/web/Sympozia,seminare~OdbornasympozianadjudikaturouNS~3__rodinnepravni_sympozium_Justicni_akademie_na_tema_Stridava_pece~?openDocument&lng=CZ
https://www.nsoud.cz/judikatura/ns_web.nsf/0/525C1B52645C2CC2C125852200422202/$file/3._sympozium_z%C3%A1v%C4%9Bry_Final.pdf