Bohužel zákony zatím tuto otázku neřeší, můžeme využít závěry „3. rodinně právního sympozia k judikatuře Nejvyššího soudu“ na téma Střídavá péče. Tento dokument není právně závazný, ale vzhledem k tomu, že se jedná o konsenzus soudců a je publikován Nejvyšším soudem, soudy mohou k těmto závěrům přihlédnout.

Publikované závěry tohoto Symposia:

  • Základní potřebou dítěte je mít a rozvíjet vztahy s oběma rodiči. Případné narušení vztahu k jednomu z rodičů je jedním z nejzávažnějších následků rozpadu rodiny.
  • Potřebu dítěte mít a rozvíjet vztah s oběma rodiči po rozpadu jejich svazku zpravidla naplní takové uspořádání poměrů dítěte, při kterém jsou do života dítěte ekvivalentně zapojeni oba rodiče. O tom je vhodné rodiče edukovat.
  • Až na výjimky nemá na duševní zdraví dítěte a jeho další vývoj negativní dopad samotná forma péče, ale především intenzivní konflikt jeho rodičů, zejména ten konflikt, který bezdůvodně směřuje k narušení vazby dítěte k jednomu z nich.
  • Neochota či neschopnost rodičů vzájemně komunikovat ani jejich partnerský konflikt nejsou a priori kontraindikací střídavé péče. To platí i o nesouhlasu jednoho rodiče se střídavou péčí.
  • Jsou to primárně rodiče, kdo rozhodují o osudu svého dítěte.
  • Stát je povinen v rámci pozitivního závazku na ochranu rodinného života poskytnout rodičům podporu při deeskalaci rodičovského konfliktu a při snaze o nalezení takové úpravy poměrů k jejich dítěti, která bude v jeho nejlepším zájmu.
  • Interdisciplinární spolupráce zúčastněných subjektů (soudy, orgány sociálněprávní ochrany dětí jako opatrovník, poskytovatelé odborné pomoci) se jeví jako vhodná metoda podpory rodičů při řešení věcí rodinného práva soukromého.
  • Při rozhodování o svěření dítěte do péče soud v rámci zákonných kritérií může zohlednit též, jakým způsobem rodiče dokáží přistoupit k doporučené a uložené odborné pomoci; zda po ošetření emocí a proběhlé edukaci dokážou lépe zohlednit zájem dítěte; faktické projevy rodičovských kompetencí zaznamenané před soudem, orgánem sociálně-právní ochrany dětí a poskytovateli odborné pomoci; jak rodiče dodržují zatímní dohody, popř. dříve vypracovaný rodičovský plán.

Závěry tohoto sympozia můžeme shrnout jednou větou: Po rozpadu rodiny dítě potřebuje oba rodiče a úprava péče by měla být taková, aby dítěti umožňovala ekvivalentní vztah s oběma z nich.

Zdroje:
https://www.nsoud.cz/
https://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/web/Sympozia,seminare~OdbornasympozianadjudikaturouNS~3__rodinnepravni_sympozium_Justicni_akademie_na_tema_Stridava_pece~?openDocument&lng=CZ
https://www.nsoud.cz/judikatura/ns_web.nsf/0/525C1B52645C2CC2C125852200422202/$file/3._sympozium_z%C3%A1v%C4%9Bry_Final.pdf